(Dazul) Tak jako se pravidelně střídají roční období a každé z nich má své osobité kouzlo, vytvořil jsem si svůj roční cyklus rituálů (s falešnou gloriolou extrému), které mne nenechají totálně zlenivět. Na podzim jedu Cross Country na horském kole, v zimě vyrážím na běžkách zdolávat trasu K2, a na na sklonku jara zpravidla prubnu stokilometrový Špacír a Triatlon. Znám své meze a dobře vím, že neoslním hodnotným sportovním výkonem - ostatně při své vrozené averzi vůči sportu toho ani nemám zapotřebí. Ale rituál je rituál a tak jsem ani letos nechtěl na Triatlonu chybět.
Zatímco všechny ostatní rituální akce mne už nechávají klidnými, cítil jsem před Triatlonem po ránu velmi lehké chvění uvnitř těla - a nebyla to z radosti :-) Trať triatlonu v nejnáročnější kategorii je pořád stejná a rekord je 1 hodina 46 minut (Radek). Můj osobní rekord je 1:58, takže vím, že když se mi trať podaří zvládnout kolem 2 hodin, zažiju zasloužený pocit štěstí.
Letos jsem to zvládl v rekreačním a zdechlém tempu za 2:05. Naopak - ve velmi svižném tempu to za 1:54 překvapivě suverejně zvládl Tempo. Dobří holubi se vracejí :-)
PS: Připouštím, že moje tréningová metoda "nevysilovat tělo tréningem, aby mohlo podat v pravý čas správný výkon" se nezakládá na těch správných vědeckých metodách a špitám "Lomikare, Lomikare - do roka a do dne ... " :-)
Fotogalerii z letošního Triatlonu shlédneš zde nebo kliknutím na fotku :-)
Created by AVT design