(Irča a Dazul) Letošní VII. Cross Country bylo zvláštní několika fakty. Většina startujících zaznamenala, že Radek, který měl letošní CC organizovat na zavolání tvrdil, že o ničem neví a že nic neorganizuje. Další fakt byl ten, že většina startujících se přihlásila až na poslední chvíli. A nejdůležitější fakt byl ten, že bylo ukázkově hnusně. Prvně v historii jsme startovali v dešti a v dešti a blátě jsme jeli více než 90% trasy.
(klikneš-li na velkou fotku, zobrazí se ti fotogalerie z této akce)
Na startu nás bylo 8 - Irča, Dazul, Elen, Ľuďa, Mája, Veve, Tutíno a Pípa. Na to, že pršelo a byla kosa i zmatky při přihlašování a poskytování informací, to byl úspěch. Nabízeli jsme variantu, že CC klidně přesuneme na zítřek, kdy byla předpověď počasí příznivější, ale nakonec proto, že Tutíno a Luďa šli druhý den do práce, vyrazili jsme. Každý byl nažhavený to dát dneska. Dazul neustále uklidňoval, že kolem poledne začne svítit slunko. Elen se zkušeně podívala na oblohu a prohlásila slovy svého strýčka „Už se to trhá… a pak to spadne dolů“. Tento výrok byl nakonec mottem dnešní akce. Rozdělili jsme se na 3 skupiny - Elen s Luďou, Irča s Dazulem a Pípou, Mája s Veve a Tutínem.
Prvních 20 km jsme se drželi pohromadě. Po pěti kilometrech jsme byli zacákání blatem jako mašíci. Bylo pak úplně fuk, kudy jedem, protože horší už to být nemohlo. Kaluže a louže jsme zásadně neobjížděli – mnohdy ani nebylo kudy. Zato sjezdy, které jsme za sucha dávali naplno se nyní jen šolíchaly - nikdo se nechtěl zbytečně válet. Podkluzovalo to a kdo měl špalíkové brzdy, brzdil i očima.
První větší technický problém jsme měli ještě před Soláněm - Irči se rozerval řetěz. A tak někteří "odmaturovali" a naučili se prakticky řetěz zkrátit a snýtovat. Tady se odpojila Májina skupina a vyrazila dopředu, protože nýtování řetězu nebylo na 5 minut. Problémky se spadlými řetězy, dotahování a štelování brzd už jsme ani nepočítali. Technický stav našich strojů byl dokonale prověřen. Bláto a přilepené kamínky na brzdových špalíčcích udělaly své a tak Irča za chvíli dřela kov na kov. Tutínovi se rozsypala brzda úplně a i ostatní z jeho skupiny to raději dojeli po asfaltu. Pípa si „pořídil“ defekt mezi Cábem a Dušnou - výměna duše proběhla v ukázkově rychlém tempu - byla taková kosa, že to ani jinak nešlo a museli jsme se hýbat :-) Takže vlastně kdo neměl žádný problém byl jedině Dazul s Luďou.
V teple hospůdky na prženských pasekách u grilovaného kolínka, pivečka, kofoly a kafíčka, jsme tuto akci všichni, kteří dojeli, navzdory všemu, co nás potkalo, hodnotili jako velice povedenou a úspěšnou.
Created by AVT design