(Kecka) Tož sraz byl jako vždy v klubovně. Nakládáme věci do tranzitu a avie. Balíme jako vždy vše potřebné, pilu, žačku, lana, hrábě a to co je potřeba. Vyjíždíme kolem šesté večer, celou cestu nám strašně prší.
Už za tmy vjíždíme do prostoru ani nevíme kde. Začíná to nejhorší, obyčejná polní cesta se mění v rozbahněný tankodrom kdy auto řídí vás a né vy auto. Takže to vypadá zajímavě, když každé auto sebou hýbe ze srany na stranu, ale to nejhorší teprve přichází – brod, byl asik po kolena, Zub ze škodárnů vyjíždí jako první jestli to projede jinak by plul krásně po Odře. Vyjel to, takže dál jede Lancia, tranzit a Pegueot. Juchuu jedeme všeci dál. Cesta vypadá hrůzostrašně, ale za tmy dojíždíme na tábořiště, stavíme přístřešek a jdeme spát.
Ráno se probouzíme posnídáme a jdeme se podívat na tábořiště, promýšlíme kde co bude a jde se sekat. Zbytek jede na staré tábořiště pro zbylé věci a podsady. Tůňka byla rozvodněná takže aj molo by nám uplavalo a umývárka byla úplně pod vodou. Bereme rošty, tyče a nějaké klády a jedeme pro podsady k maruš. Tam nakládáme a jedeme zpět. Zase vykládáme a jede další várka pro podsady. Zatím se kopalo, sekalo hrabalo. Začíná se dělat kuchyň na nosit podsady. Jsme už docela unavení.
(vice fotek je ve fotogalerii na tomto webu nebo v Kecčině privátní fotogalerii)
Táborový kruh už je vyměřený aj sromek Mája zachránila abychom ho nemuseli uřezat a tak bude zdobit jeden stan. K večeru po večeři se začíná už kuchyň dokulacovat a stany už jsou sešroubované. Je večer Zub dělá ohníček a všeci si sušíme boty a nohy po promáčeném dni. Sedíme a vykládáme si staré zážitky. Jdeme do hajan.
Ráno jdeme dodělávat kuchyń a vyrovnávat stany a odnosit všecky věci k tábořišti abychom neměli binec. Myslím že bychom měli být rádi že jsme dostali rovné, velké tabořiště, sice je to docela kus k vodě, ale místo je to hezké a má svoje kouzlo a pokud se ještě zabydlí táborníky a vnese se do něho táborový duch bude skvělé…